Zápas o dobro

Není přirozeně normální, vyhledává-li někdo úmyslně bolest. Kaž­dému je jakékoli utrpení nepříjemné a je rád, když nic takového ne­pociťuje.

Nejenom však fyzickou bolest chce lidstvo odedávna zlikvidovat. Mnoho filosofických systémů se snaží člověka zbavit daleko těžší­ho, duševního utrpení. To, že bývá doopravdy těžší, dokládá i mezinárodní statistika příčin dnešních onemocnění. Přibližně dvě třetiny jich totiž zaujímají choroby mentálního charakteru.

Blažený Augustin na snaze člověka neprožívat utrpení buduje ce­lou svoji nauku o jsoucnosti Boží. Všichni lidé totiž chtějí žít nejen bez bolestí, ale chtějí mít také radost, chtějí být šťastní a blažení. Touhu po štěstí, spravedlnosti, dobru můžeme vysvětlit jen nejvyšším Dobrem, jež všechna ostatní obsahuje.

 

Zmíněné všeobsáhlé nejvyšší Dobro, po kterém člověk někdy i ne­vědomky zavzdychá, je ve výkladu blaženého Augustina Búh ve trojiční podobě.

Řekli jsme, že pouze lidé nemocní, např. se sadistickými nebo ma-sochistickými sklony, milují bolest pro ni samou na jiných i na sobě. Naopak společná celému světu je touha netrpět, ale žít ve štěstí a ra­dosti. Úvahy bl. Augustina na toto téma dokonce vrcholí myšlenkou, že naplnění úsilí o dobro, radost a štěstí může být jedině v nevidi­telném Bohu. V souvislosti s uvedeným se ale zřejmě každý poza­staví nad existencí zla. Zlo ve světě je nejčastější námitkou proti dob­rému Bohu Stvořiteli. Věřící člověk se s ní setkává takřka v každé bohoslovecké rozpravě: „Kdyby přece byl milující Bůh, jak by se mo­hl na to dívat?"

 

Správná odpověd není jednoduchá. Velký křesťanský myslitel Berďajev ji však jednoduše zformulo­val paradoxem: „Bůh je právě proto, že je zlo a utrpení. Jsoucnost zla ve světě je důkazem jsoucnosti Boží. Kdyby byl svět výhradně čistý a dobrý, nebylo by Boha třeba, svět sám by byl Bohem." Avšak neznamená to v opačném případě negaci Boha. Svět, ve kterém se pohybujeme, se svým dějinným napětím je totiž dramatem lidské svobody, kde dominuje možnost volby dobrého nebo zlého. Zlo, jež jako zlo chápeme, vzniká pak jako výsledek lidského hříchu. O zlu nemá cenu zdlouhavě diskutovat, nýbrž proti zlu se musí bojovat.

 

U Wellse čteme rozhovor mezi lidmi a Bohem. Lidé si stěžují, že jsou na světě různá zla: nemoci, války, nespravedlnost, bída a hlad. Bůh vyslechne tyto stížnosti a odpoví: „Nelíbí-li se vám to, nedělej­te to." Všechna ta zla nejsou dokladem toho, že není Bůh dobrý, ale jen dokladem toho, že není Bůh v lidech.

Zápas se zlem otevírá lidstvu nové veliké možnosti. Jedno z dů­ležitých utkání se zlem vidíme dnes například v boji o světový mír. Jak by skončila válka v atomové době, dovede si každý jistě představit.

 

Může se však zápasit bez omezení? Jistě ne. Žádný zápas, o ja­koukoli hodnotu, se neobejde bez omezení či sebezapření. Ať je to úsilí o sportovní rekord nebo vědecký vynález.

 

Evangelium lásky, smíření a pokory představuje ve své podstatě také program nesmlouvavého boje se zlem v člověku i na celém svě­tě. To ovšem pro křesťanství znamená, že nese velkou odpovědnost. Jeho stoupenci se proto nemohou obejít při střetnutí se zlem v jaké­koli podobě bez sebezapření. Často jim přináší jejich postoj také utr­pení. Odměnou za tento zápas však křesťanu, mimo vědomí souná­ležitosti s vyvoleným Kristovým lidem, bývá pocit, jenž se dá jen těžko popsat slovy. Je podobný tomu, který přichází po dobře vy­konané práci: pocitu bezpečí, radosti i pevné víry v další a nejenom vezdejší život.

Věrný Kristův se zapomíná strachovat o sebe. Bojí se však o dru­hé. Nepřeje v žádném případě ničemu špatnému. Není to také ani ji­nak možné. Vždyť před sebou má světlý vzor v životě Spasitele Je­žíše Krista, který za všechny na kříži trpěl, Jehož poslání bylo mařit zlo a smrt.

vladyka Kryštof

  • Facebook Социальной Иконка
Все последние новости Вы найдете на странице в Фейсбук
Sledujte na Facebooku